Ne... ne...ne... to místo vedle tohohle pána není moje, že ne, to není sedadlo 13, to by se mi přeci nestalo.. Stalo. Prostorovou rozlehlost mého spolucestujícího na prvních pár set kilometrů bych označil jako nesmírnou a pachovou stopu jako nezanedbatelnou. Ach jo...

Nakonec byla cesta celkem v pohodě, autobus končil kousek od vlakovýho nádraží. Sice jsem tak zlámanej, že jsem z busu lezu jen s hekámím, ale dobrý, žiju - aspoň trochu. Spoj Stockholm - Vasteras v 16.07, který stojí pro studenty 108 SEK ( asi 300 Kč), jsme málem nestihly, protože tu na prodej jízdenek mají všichni dost času, u kas si snad dávaj ještě kafe a s automatama se zas blbě domlouvá, jestli máte nebo nemáte nárok na nějakou slevu.

Nakonec jsem to ale stihli, projevili jsme se jako správní Češi - nelekli jsme se toho, že ostatní stojí ve frontě podle poradových lístečků a prostě jsme se nasáčkovali ke kase jedna mimo pořadí. I tak to bylo dost natěsno, a poklus se zátěží byl celkem vítanou změnou po 22 hodinovém sezení v busu.