Život v babylonu

Koleje tu nevlastní univerzita, ani nikdo, kdo by s ní byl nějak propojený, jako je to u nás. Existuje tu instituce která se jměnuje Bostad Västerås, která má svoje poskytovatele ubytování a matchuje na ně požadavky studentů (a předpokládám ,že na tom rejžuje jak na Klondajku). Příští semestr asi budeme hledat ubytování sami, takže uvidíme, jaké je to tu bez prostředníka.

Z toho vzešlo, že jsou oddělené koleje pro studenty zahraničňí a studenty místní - prostě někteří ubytovatelé (Landlordi) mají raději cizáky a někteří domácí.

No takže žijeme tak trochu v biblickém Babylonu, na patře je Japonka, dva Iránci, Španělé, Němci a ještě asi pár lidí, co jsem zatím nepotkal,ale Švédi jako by nebyli. A to se raději nechci domýšlet co je tu za Exotiku na jiných patrech - třeba kolo jsem kupoval od nějakejch kluků z Kamerunu,kteří si tu na tom zřídili skoro živnost... no stejně jsem chtěl vždycky podpořit AIDSem zamořenou Afriku (poznámka: vydezinfikovat řidítka!), tak jsem si to splnil. Kolo bylo dost rozsekaný (ale maj chlapci odst praxe s maskováním, na první projetí fungovalo všecko OK), dalo mi dva dni, 70 SEK, a pět šedivejch chlupů na hlavě, abych se na něm nebál o život... Ty šedivý chlupy nejsou z nějaké nebezpečné dopravní situace, ale z toho, jak jsem se se švédským prodavačem v Cyklosu domlouval, jak se řekne "ocelový lanko k zadní brzdě".

Zatim víme o Španělech, Němcích, Francouzích, Finech, Dánech, Američanech, Kanaďanech, Thajcích, Číňanech, Iráncích, Japoncích, Kameruncích, Ukrajincích, Rusech. Ale budou tu určitě i jiní:-)