Je po prezentacích, tak budem dneska za granty. Na jeden den jsme zapomněli na místní asi 500% daň na lihoviny a koupili jsme si první láhev alkoholu, za dobu co jsem tady - jednalo se exluzivní a nejlepší (nejlevnější) šampaňský co jen System Bolaget nabízí. Bylo neskutečně kyselý a hnusný, ale co se dalo dělat, mělo to volty. Jelikož jsem si k tomu přikoupil ještě pár plechovek cidru (což je takový místní čůčo s bublinkama), tak jsem dneska větší část dne strávil ve společnosti tišíců permoníků, co mi v hlavně malinkejma krumpáčema pohřbívali mozkový buňky, který jsem si včera zabil. Tím bych otevřel retrospektivní rámec (jeden z mála pojmů, co si pamatuju z literatury ze střední -- a musel jsem dost vzpomínat, jak se tomu bazmeku říká) a napsal pár řádek o tom, co tu diplomka obnáší...
Na Matfyzu má člověk na diplomku tak nárok na místo v labu, když je zrovna volna. Což je celkem nepohodlný: zamykat plochu, když si chcete odskočit (když je člověk nastydlej, tak stráví víc času zamykáním obrazovky než prací), kafe si tam taky neuděláte, boty nepřezujete a nedejbože, když chcete něco doinstalovat, tak je to na půr roku bojů s adminama nad otázkou, jestli je licence k programu rozumná nebo není. Končí to tak, že podle mýho odhadu 90% lidí píše diplomky doma, což je z principu špatně. Je tam spousta rušivejch věcí, jako třeba lednička, do který jde pořád cárat, televize, na kterou se normálně nedíváte, ale všechno je lepší než nějaká nudná část implementace a navíc postupně zmizí rozdíl mezi volným časem (kdy většina matfyzáků; programuje pro radost), a školo-prací, kdy se programuje za jiným účelem. Další výhoda práce na diplomce ve škole je, že to máte blízko k vedoucímu a on k vám a jednodušší domluva, ikdyž tohle by to bohužel v Čechách asi nevytrhlo.
Tohle je tu malinko jinak. Diplomanti dostávají místo v takovejch kanclíkách, říkají tomu Exjob IDE. Sedíte tam sice s víc lidma, takže na mejdany to není, ale aspoň si tam jde nechat bačkory a hrnek na čaj - nebo v mým případě hardware, kterej bych každej den tahal domu docela nerad. Nejdřív jsme tam měli i konvici na vodu, ale nabírat vodu na záchodě nám přišlo nedůstojný a tak jsme ji po prvním vyražení pojistek v půlce budovy odvezli a vodu na čaj jsem ohřívali v mikrovlnce o parto níž. Někdo chodí na cigáro, my jsme chodili na procházku na čaj - nezní to, ale to je taky zdravotně vysoce rizikový, ruce jsem si při zpáteční cestě popálil asi padesátkrát.
Je docela těžký porovnat, jestli se tu člověku vedoucí věnuje víc než v Čechách - jednak diplomku píšu poprvé a s Čechama nemám zkušenost, jednak my jsme měli obrovskou kliku na vedoucího, Jan nám věnoval neskutečně moc času a pomohl nám hodně nejen s prací, ale i s technickými věcmi, jako je administrace na univerzitě nebo bydlení, a jednak lidi vždycky spíš nadávaj a je otázka, co je z těch zvěstí, jak na to na Matfyzu většina vedoucích kašle pravda. Ale jak se říka: "Na každým šprochu pravdy trochu", a navíc nějakou zkušenost s lidma z fakulty máme a péči, kterou jsme měli tady si na MFF dokážu jen těžko představit.