Po prezentaci diplomky nám začalo pomalinku docházet, že se stáž postupně chýlý ke konci, a že jsme si zatím užili prdlačku legraci (hlavně co se cestování týká, já jsem na tom vlastně paradoxne nejhůř, přes výlet do Talinu jsem byl na Octogintě). No a tak jsem si půjčili auto, a jeli jsme na výlet. Půjčení auta tu není drahé, ale....
Půjčení auta je tu opravdu levný. Stojí 210 SEK na den (a to jsem si půjčili Volvo - když už, tak už). Plus poplatky za tohle a onohle, no prostě ve finále nám to chytrá webová stránka spočítala na 764 SEK na 3 dni, což je celkem legrace, vzhledem k cenám místních vlaků. Benzín je zhruba stejně drahej jako v Čechách, takže se to jevilo jako výhra.
Auto podle obráku a popisku bylo šedivý, čtyřdvéřový a flexifuel (jezdí na levnější ethanol). V realitě bylo červený (až pocud dobrý) dvoudvéřový a benzín only. To ale nebyla ta největší legrace.
Tak, a těď kvízová otázka: kdo ví, jaký je rozdíl mezi platební a kreditní kartou? Já myslel, že žádnej a v tom mě utvrdily i webový stránky, kde jsem si na svoji platební (jak už teď vím) kartu, auto zarezervoval. No tak já to protradím: rozdíl je v tom, že na kreditku Vám auto půjčej a na platební ne :-). Ale zas všechna čest tomu chlápkovi z půjčovny, běhal se mnou asi půl hodiny po všech čertech, nakonec ze mě udělal něco jako "člena přátel Volva", nebo co a auto mi půjčil. Tři nový šedivý vlasy na hlavě a jeden žaludeční vřed, ale dobrý, auto mám.
Další ale jsou místní značky, např. Zóna 30, která je malá, nízká a modrá, takže jsem ji permanentně přehlížel. To, a skutečnost, že jsou tu všude statický radary a prej velký pokuty může cestování dost prodražit. No uvidíme, jestli nedostanu nějakou pěknou fotku z dovolený.